Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spojené státy americké

6. 10. 2007
Historie
New York

Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již okolo roku 1000 (Leif Eriksson), ale pro Evropu byl tzv. Nový svět objeven až výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492.

V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA.

Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy).

Geografická mapa USA
Geografická mapa USA

Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Pokračující agresivní politika Velké Británie vůči USA (útoky na americké lodě, zajímání amerických námořníků etc.) vedla k britsko-americké válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814), ve které sice jednoznačně nezvítězil žádný z obou států, ale obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859).

Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Od státu Virginie se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie a vytvořila posléze stát nový (Západní Virginie).

Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do Karibiku a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Kromě západní polokoule (resp. Ameriky) se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (Monroeova doktrína).

Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců rozhodujícím způsobem přispěla k jejich vítězství.

Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj.

Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.

[editovat] Demografie

Demografie Spojených států
Populace[1]
Populace300 000 000
Populační růst0,59%
Nezaregistrovaní imigranti12 000 000
Občané v zahraničí3 000 000 až 7 000 000
Etnika[2][3]
Etnické skup. s více než milionem členů31
Němečtí američané15,6%
Afričtí američané12,9%
Irští američané10,8%
Angličtí američané8,7%
Mexičtí američané6,5%
Italští američané5,6%
Skandinávští američané3,7%
Polští američané3,2%
Francouzští američané3,0%
Původní američané2,8%
Rasy[4]
Běloši74,67%
Černoši12,12%
Asiaté a Pacifičtí ostrované4,46%
Ostatní5,99%
Jazyky[5][6]
Angličtina (pouze)214,8 milionu
Španělština29,7 milionu
Čínština2,2 milionu
Francouzština včetně Kreolštiny1,4 milionu
Tagalog1,3 milionu
Němčina1,1 milionu
Vietnamština1,1 milionu
ZDROJ: US Department of Commerce
Podrobnější informace naleznete v článku Demografie

Podle odhadu z 28. prosince 2006 má USA 300 481 742 obyvatel. Předchozí staletí se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, dnešní imigranty představují přistěhovalci z Latinské Ameriky (hlavně z Mexika, Kuby a Portorika) a z Asie. Podle odhadu z roku 2005 tvoří 74,7 % obyvatelstva běloši, 12,1 % afroameričané, 4,3 % Asiaté, indiáni a Inuité 0,8 %, jiná nebo více ras tvoří 7,9 %. V těchto číslech je zahrnuto 14,5 % těch, kdo se považují za jednu z těchto etnických skupin a zároveň za hispánce, Latinoameričany, nebo španělsky mluvící obyvatele. Při sčítání obyvatelstva v USA je totiž otázka rasy jedna věc, zatímco otázka hispánského původu věc druhá.

Nejrychleji rostoucí skupinou jsou Hispánci. Zatímco v roce 1996 tvořili 10 % obyvatelstva, v roce 2000 to bylo 12,5 % a podle odhadu z roku 2005 14,5 %. V roce 2050 by měli tvořit celou čtvrtinu (25 %) obyvatelstva USA. Vysoký růst je daný jednak imigrací, jednak vysokou porodností. V Kalifornii, Arizoně, Novém Mexiku a v Texasu se pravděpodobně brzy stanou většinou. Největší podíl Hispánců je v Novém Mexiku - 43,6 %. Mexičané obývají hlavně jihozápad a západ USA, Portorikánci severovýchod a Kubánci Floridu.

Nehispánští beloši nyní představují asi 67,1 % populace (dvě třetiny), v roce 2050 podle současných projekcí budou tvořit polovinu obyvatel Spojených států.

Muži tvoří 49 % populace, ženy 51 %. Sedmi procentům Američanů je méně než 5 let, 74,6 % jsou starší 18 let a starších 65 let je 12,1 %

United States of America
Spojené státy americké

Vlajka Spojených států amerických Znak Spojených států amerických vlajka znak

Poloha Spojených států amerických ve světě
Rozloha9 631 214 km² (3. na světě)
z toho 4,9 % vody
Počet obyvatel302 721 742 (3. na světě, 2006)
Hustota zalidnění31 obyvatel / km² (169. na světě)
Jazykformálně není, de facto angličtina, regionálně španělština ad. (viz dále v článku)
Národnostní složení{{{národnosti}}}
Náboženstvíprotestantské (celkem 54 %), katolické (25 %), mormonské (5 %)
Nejvyšší bodMount McKinley (6 194 m n. m.)
Hlavní městoWashington, D.C.
Státní zřízeníprezidentská federativní republika
Podřízené celky{{{dělení}}}
PrezidentGeorge W. Bush
ViceprezidentDick Cheney
HymnaThe Star-Spangled Banner
Vznik4. července 1776
(vyhlášení nezávislosti na Velké Británii)
MěnaAmerický dolar (USD)
ISO 3166-1840 USA US
MPZUSA
Doména.us, .gov, .edu, .mil, .um
Telefon+1
Časové pásmoUTC od -5 do -10